banner na výměnu

Aero 30 Service


Elektroinstalace

Bateriové zapalování
 

Princip zapalování

Vysoké napětí pro zapalovací jiskru se získává elektromagnetickou indukcí, rychlou změnou magnetického toku v indukční cívce. Dochází přitom k několika postupným přeměnám energie. Při sepnutí kontaktů prochází primárním vinutí cívky proud, který vytváří magnetické pole a předává tím energii do magnetického obvodu cívky. Při přerušení styků kontaktů se proud v primárném obvodu rychle zmenšuje a změnou magnetického pole se indukuje do primárního i sekundárního obvodu napětí. Kondenzátor, zapojený paralelně ke kontaktů,m přerušovače, zpomaluje zvyšování napětí v počátku rozpojení kontaktů, aby při jejich malé vzdálenosti nevznikl oblouk, který by zabránil zvýšení napětí a v němž by se neúčelně spotřebovala energie magnetického pole cívky. Po dosažení napětí potřebného k elektrickému přeskoku jiskry mezi elektrodami zapalovací svíčky přechází zbytek energie do výboje na svíčce.

 
Hlavní části bateriového zapalování:
-    zapalovací svíčka
-    vysokonapěťový kabel
-    indukční cívka
-    přerušovač s kondenzátorem
-    dynamo
-    akumulátorová baterie
 
skládá se ze dvou okruhů: nízkonapěťového (primární) a vysokonapěťového (sekundární)
 

Primární okruh zahrnuje akumulátorovou baterii, vypínač zapalování (integrovaný se spínací skříňkou), indukční cívku, přerušovač primárního proudu. Z vypínače zapalování jde proud do primárního vinutí indukční cívky přes vložený ochranný odpor. Tento odpor chrání primární vinutí cívky před případným přetížení, které by mohlo nastat při pomalém běhu motoru, nebo zůstane-li zapalování zapnuto i při stojícím motoru. Okamžik přeskočení jiskry na zapalovacích svíčkách určuje přerušovač primárního proudu, který se skládá  z vačky nasazené na hřídeli dynama, z pohyblivých kontaktů, které jsou uloženy otočně na  základní desce přerušovače a z pevných kontaktů, zároveň uchycených na základní desce přerušovače. Pohyblivý kontakt, který je s do kontaktu s pevným přitlačován perem, je od základní desky izolován, pevný kontakt je s ní vodivě spojen. Mezi oba kontakty je paralelně vřazen kondenzátor, jehož vnější polepy jsou spojeny s pevným kontaktem, tedy ukostřeny a vnitřní polepy s kontaktem pohyblivým.

 
Přerušovač

Spínáním a rozpínáním kontaktů určuje přerušovač dobu, po kterou je spojen primární obvod zapalování. Přerušovač se skládá z pevných nastavitelných kontaktů a kontaktů pohyblivých, ovládaných vačkou. Přerušovač je pracovně i konstrukčně velmi náročná část, protože je značně namáhán mechanicky i elektricky. Svojí činností musí zajišťovat spolehlivý kontakt bez velkého úbytku napětí, musí spojovat indukční obvod v přesnou dobu a s velkým počtem přerušení za vteřinu. Na této činnosti závisí spolehlivost a práce motoru.  Materiál kontaktů musí zajistit rychlé přerušení rychlé přerušení i sepnutí, malé úbytky napětí a musí být odolný proti opotřebení. Opotřebení kontaktů je jak mechanické, tak i elektrické. Při běžných provozních podmínkách je mechanické opotřebení poměrně malé. Elektrická zátěž způsobuje hlavně opal kontaktů ale i  přenos materiálu z jednoho kontaktu na druhý . Při lehkém dotyku na začátku a konci zdvihu vznikne krátký elektrický oblouk, při kterém se malá část materiálu kontaktů roztaví a přenáší mezi kontakty. Tím vzniká stav, kdy se z jednoho kontaktu materiál vytrhává a na druhý se nabaluje. Takže na jednom kontaktu časem vznikne kráter a na druhém špička. Tento jev se dá částečně odstranit vhodnou volbou kondenzátoru. Přesto však jiskření mezi kontakty úplně odstranit nelze. Pro spolehlivý styk kontaktů a pro udržení raménka kontaktu ve styku s vačkou musí přítlačná pružina vydávat dostatečný tlak. Správná funkce přerušovače se může zhoršit i tím, že tvrdým nárazem kontaktů na sebe může setrvačností nastat nový odskok pohyblivého kontaktu, a tím i nové přerušení obvodu.

 

U nejstaršího provedení třicítky byl přerušovač nasazen na čele klikové skříně a to z toho důvodu, že vlastní dynamo bylo umístěno na straně motoru a poháněno bylo plochým řemenem.. Změna pozdějšího provedení byla v umístění celého dynama na čelo klikové skříně a přerušovač nasazen na čelo dynama. Základní deska je ve válcovitém plášti přerušovače, jejímž natáčením řídíme velikost předstihu, a to páčkou na palubní desce a strunou v bowdenu.  Plášť je nasazen na hřídeli dynama a její víčko přidržuje ploché pérko. Vysunutím tohoto pérka lze sundat víčko. Pro úplné vyjmutí přerušovače musíme odpojit strunu ručního seřizování předstihu a přívodní kabely. Na základní desce přerušovače jsou upevněny pevné a pohyblivé kontakty, pro každý válec po jednom. Raménka pohyblivých kontaktů jsou přitlačována k vačce a k pevným kontaktům perky. Pohyblivý kontakt je isolován od základní desky, zároveň tak konzole pérka, k níž je kablíkem připojen kondenzátor a od níž je na vnější stranu tělesa přerušovače vyvedeny svorky k připojení s primárním vinutím indukčních cívek.

 

Přerušovač nevyžaduje žádné náročné údržby.  Přesto je třeba kontrolovat stav obou kontaktů (pevného i pohyblivého). Jsou-li kontakty opáleny je potřeba jejich dosedací plochy opilovat a zarovnat jemným pilníčkem. Pokud dochází ke spékání, popřípadě vypalování dosedacích ploch a k jejich následnému vytrhávání, svědčí to o špatné funkci kondenzátoru. Ten je třeba ihned vyměnit, protože pokud dosedací plochy pouze zarovnáme, dojde k jejich opětovnému poškození. K základní údržbě postačí pouze mazání mazací plsti vačky a pohyblivých částí rozdělovače. Po uvolnění plochého perka a sejmutí víčka mažeme hřídelky pohyblivých kontaktů, ale pouze nepatrně. Při přílišném mazání se olej rozstřikuje a může způsobit zkratování kontaktů a tím i poruchy přerušovače. Totéž platí i pro plsť, která maže vačku. Dále je třeba namazat (otoč) kroužek  celé skříňky přerušovače, aby bylo zajištěno klidné a neskokové otáčení skříňky při přidávání či ubírání předstihu. Přerušovač je nutné namazat každých 5 000 kilometrů, otoč mažeme po ujetí asi 10 000 kilometrů. Pro mazání kontaktů používáme motorový olej, pro mazání otoče skříňky vazelínu.

 
Demontáž přerušovače

Celou skříňku přerušovače sejmeme po odsunutí plochého perka, demontáži kabelů a struny předstihu. Poté přerušovač stáhneme v vačky dynama a můžeme zkontrolovat stav kontaktů, vačky a dalších pohyblivých dílů. Máme-li sejmutý přerušovač, můžeme zároveň vyměnit jeho kontakty. Povolíme matičku držící pohyblivý kontakt, který je přichycen na šroubu uchycení vodiče spojující indukční cívku (kontakt 20) a přerušovač. Sejmeme pérovou zajišťovací podložku (segerovku) a izolační podložky. Pérko pohyblivého kontaktu přitlačíme k páčce kontaktu a stáhneme  z osičky. Pérko kontaktu není uchyceno šroubem, ale je jenom nasazeno na šroub zářezem. Po demontáži pohyblivého kontaktu je možno demontovat také kontakt pevný, a to povolením stavěcího šroubku. Je důležité opatrně manipulovat s izolačními podložkami.

 
Zpětná montáž přerušovače

Máme-li opravené, opilované kontakty (lepší jsou samozřejmě nové) smontujeme přerušovač zpět. nejprve nasadíme pevný kontakt a dotáhneme jeho stavěcí šroubek. Potom opačným postupem demontáže nasadíme kontakt pohyblivý. Pérko kontaktu musí přesně sednou pod matičku upínacího šroubku. U pohyblivého kontaktu musíme dbát na jeho správné a bezchybné uložení na hřídelce a zároveň kontrolovat stav a uložení izolačních podložek. Kontakt  by jinak mohl zkratovat. Po uchycení kontaktu na hřídelku segerovkou a montáži pomocného pérka dotáhneme matičku. Kontakty se musí dotýkat po celých svých plochách, jinak dochází k jejich opětovnému vypalování. Nyní zbývá seřídit odtrh a předstih. Velikost odtrhu je hodnota maximálního rozevření rozevřených kontaktů, tedy pokud je vačka ve svém nejvyšším bodě. Velikost seřízení odtrhu je pro oba válce 0,4 mm. Otáčením motoru nastavíme vačku přerušovače do její nejvyššího bodu tím dojde k rozevření kontaktů. Povolíme stavěcí šroubek pevného kontaktu. Mezi kontakty vložíme měrku s hodnotou 0,4 mm. Pokud nemáme tuto měrku, je možno použít kousek papíru (cigaretový je optimální), který má hodnotu zhruba 0,4 mm. Kontakty přibližujeme k sobě a seřídíme tak až na předepsanou vzdálenost. Ta nastane v době, kdy  měrka klade při protahování  mezi kontakty odpor a jde protáhnout jen ztěžka. Stejným postupem seřídíme i odtrh na druhém válci. Přesné seřízení odtrhu má velký vliv pro vlastní funkci zapalování a tím i chodu motoru.

 
Seřizování předstihu

Na bloku motoru, přibližně v úrovni maznice setrvačníkového ložiska, je vyražena přeškrtnutá nula. Značka je na obrobené ploše, kam dosedá kryt setrvačníku. Stejné značky jsou na setrvačníku v rozmezí 180o . Najdeme je u náběhů zubů pro pastorek setrvačníku. Cca 8 zubů před těmito značkami jsou jednoduché záseky – viz nákres. Protože tyto značky splývají s frézováním zubů setrvačníku, bývají ještě někdy doplněny dulčíkem. Pokud nastavíme některou z přeškrtnutých nul na setrvačníku proti nule na bloku motoru, máme vždy jeden píst v horní úvrati. Při nastavení záseku na setrvačníku proti nule na bloku, je vždy příslušný píst 6 mm před horní úvratí, což je podstavení pístu pro seřízení zápalu při základním předstihu. Při seřizování předstihu nejdříve nastavíme kontakty přerušovače na stejný odtrh – 0.4 – 0,5 mm. Dále najdeme okamžik zapálení svíčky, která je ovládána pevným kontaktem přerušovače (pevný kontakt je ten, který v přerušovači nejde úhlově posunout). Tuto polohu zápalu si označíme na setrvačníku proti nule na bloku motoru a otočíme setrvačníkem o 180o . V této poloze nastavíme pohyblivým kontaktem v přerušovači zapálení druhého válce. V této fázi seřizování ještě nekontrolujeme zda válce pálí v poloze setrvačníku dle obrázku 2, ale ještě jednou zkontrolujeme zda pálí přesně po 180o  - musí pálit při stejné vzdálenosti záseků na setrvačníku vůči nule na bloku. Při této kontrole pochopitelně nesmíme pohybovat přerušovačem. Tím máme seřízeno zapálení obou válců při stejné poloze pístů. Nestejná poloha pístů při zápalu vzniká časem rozdílným opotřebením kontaktů, proto je vhodné již při montáži kontaktů vybírat takové, které mají stejné opotřebované kontaktní plochy a také stejně vysoké pertinaxové nožičky. Nyní již můžeme seřídit zapálení při základním předstihu. Setrvačník nastavíme jedním z jednoduchých záseků proti nule na bloku motoru. Uvolníme strunu bowdenu u přerušovače a celým přerušovačem otáčíme až do okamžiku zapálení svíčky nastaveného válce. V této poloze nastavíme páčku předstihu do plusu, by se  měl předstih zápalu zvýšit asi na 9 – 10 mm před horní úvratí pístů. Při plném otočení páčky do mínusu by mělo k zápalu docházet téměř v horní úvrati pístů. Pokud je motor v pořádku a zapalování máme seřízené, není nutné za jízdy předstih příliš dolaďovat a motor by měl v letním počasí v této poloze i spolehlivě startovat.